Je to jako pan novinář. No já bych vynechal to pan. Slovem „pan“ totiž vyjadřuji k někomu úctu. K tomuto člověk to ale opravdu dělat nebudu.
Považuje se za investigativního novináře. Ale jak mi napsala moje kamarádka: „Matěji on není investigativní, on je prostě č*r*k.“ No nevím, co přesně je, ale vím, že je to minimálně novinářská hyena, kterou zajímá jediná věc. Novinářská: Tedy čtenost. Ať to stojí, co to stojí, ať tím lžu, podvádím, intrikuji. Hlavní je velká čtenost, protože to jsou penízky od zaměstnavatele.
Na okraj musím říci, že je mi to docela líto. Já – člověk jako mlaďoch na Seznamu vyrostl. Tak nějak první internet, první emailová adresa a jejich reklama na „Bóbika“ je nesmrtelná. Pravidelně jsem četl Novinky a byl spokojený s množstvím, rychlostí a obsáhlostí informací. Ale zapomněl jsem, že všechno tvoří lidé. A ti nejsou jen lidští.
Dnes (duben 2026) mne to mrzí ještě mnohem více. Přestože od „sviňárny“ pana Kubíka Seznam.cz úplně ignoruji, byl jsem mile překvapen, když majitel Seznamu Pan Lukačovič poslal anonymně (tedy zpočátku anonymně) na pomoc Ukrajině 100 miliónu korun. Klobouk dolů. Ne před tou částkou, i když také, ale hlavně před tím gestem. Teď se do něho naváží premiér Babiš a vykládá ty svoje lži a intriky. A pan Lukačovič ho chce žalovat za lži, které o něm premiér šíří. Chce asi spravedlnost… A teď co já? Na jakou stranu se mám dát, když vlastně lžou a intrikují oba? A tak nad tím musím přemýšlet a nezbývá mi nic jiného, než trochu přehodnotit. On asi problém nebude v Seznamu.cz, ale v zaměstnancích. A chápu (i když zároveň odsuzuji), že i pro pana Lukačoviče je důležité, aby Seznam měl co největší čtenost, využívání a předplatné mezi námi – ovcemi. Tak mu asi bude ne jedno, ale dokonce mezi svými TOP pracovníky budou i škůdci nás, na kterých si budují kariéru a hlava – nehlava, jdou prostě za senzací.
A teď o co jde.
Chtěl jsem již několikrát od svého odsouzení za vším zavřít dveře, vyrovnat se s tím, že spravedlnost je prostě slepá a vykašlat se na beznadějný boj se všemi těmi kolem, co nikdy nepřiznají, že někde udělali chybu. Jenže člověk míní a Bůh mění. Jednoho dne mi do práce volá redaktor Kubík, že by se mnou chtěl udělat rozhovor o tom, jak se žije obviněným. Přestože mne kolegové a kamarádi odrazovali, já jsem prostě naivní a uvěřil jsem, že je to pro dobrou věc, a tak jsem souhlasil.
Podmínka byla, že se nikde neobjeví má fotografie, mé jméno, město, název oddílu… zkrátka nic, co by jednoznačně směrovalo na mě. Toto mi slíbil. I domluvili jsme se, že přijedu já do Prahy a celý příběh povyprávím. Znovu opakuji, že mi sdělil, že se jedná o článek, který se zabývá tím, jak se žije obviněným. A já bláhový vyprávěl a vyprávěl, a stejně, jako vždycky předtím, nic jsem si nevymýšlel, nic jsem nezatajoval. Proč také, že? Mne, debila, netrklo, proč si to celé nahrávají. Ale tak člověk si říká, že zapisovat by si to nestíhali, tak to pak přepíší. Na konci se mne ještě ptal, jestli by si mne přeci jen do toho článku nemohl vyfotografovat, že se nemusím bát, že to bude fotka zezadu, kde nebudu poznat. Ale pro větší autentičnost. Toto jsem odmítl a zdůraznil jsem, že žádné fotky.
No inu, čas plyne a já si odjedu s dětmi na letní prázdniny, na tábor, který se konal na konci srpna 2022. Od Kubíka mi přichází SMS zpráva, že audioreportáž týkající se mého případu bude zveřejňována od pondělí 15.8. na Seznam Zprávách a v podcastových aplikacích. Že se jmenuje Nejlepší kamarád, a že mou identitu ani město, kde se to odehrávalo, tak nezveřejňují. A já debil mu ještě poděkoval za informaci. Přeci jen tábor, kde děláte kuchaře, hospodáře, zásobovače, koordinujete program máte hlavu někde jinde a věci moc nedocvakávají. A jednoho dalšího „překrásného“ odpoledne mi volá kamarádka z Třebu, že vyjde podcast, kde jsem hlavním „hrdinou“! Cože?! „No ještě to nevyšlo, ale vyjde to na Seznam.cz, ale já si předplácím nějakou podcastovou platformu, a tak jsem to slyšela už teď. A je to hrozný, až to vyjde, vůbec si to nepouštěj, protože se z toho určitě zase sesypeš.“
Mám mžitky před očima a hned píši Kubíkovi email a zároveň mu posílám SMS zprávu: „Dobrý den. Napsal jsem Vám email. Žádám Vás, abyste nejen nezveřejňovali další díly v novinkách, ale abyste celý podcast smazali, nebo ty části, kde mluvím já. K tomuhle jsem souhlas nedal a nedávám.“
Ignorace. Píše mi, abych si ten podcast nejprve poslechl.
Proběhlo ještě několik výměn SMS a emailů, ale nikam to nevedlo. Ale kousek sem přeci jen zveřejním. Napsal jsem: „Ještě naposledy, pane Kubík.
Podcast jsem si neposlechl a opravdu to nemám v úmyslu. Ale přečetl jsem si rozhovor, který jste se Šmejdem udělal, když se rozhodl vystoupit z anonymity. Také jsem si prošel jeho stránky paprstein.cz.
Lži, lži a lži. A evidentně to dobře sehrál i s vámi. Chtěl být slavný a vy jste mu to umožnil. Teď už je mi jasné, že podcast vznikl z jeho popudu.
Mnoho jeho lží mohu vyvrátit důkazy. Já jsem nikdy, zdůrazňuji NIKDY od začátku stíhání, až do dnešního dne nelhal. I kdybyste hledal lupou a mikroskopem, nenašel byste nic, co jsem kdy vypověděl a nebylo pravdivé. A to ani u soudu, kde jsem mohl lhát, abych zmírnil “svou vinu”. To se nedá říci o Šmejdovi, ani o té kravce Čaňkové.
Přečetl jsem si i tu “hlášku”, kdy jsem si ho měl vyfotit po tom, co jsem ho masturboval. Ten jeho blažený výraz, nebo jak to popisoval. Lidi v komentářích (které vehementně kopíruje na své stránky) ho za to ještě litují…
Který úchyl by si asi svou oběť vyfotil.. a pak fotku daroval oběti? To bych musel být nejen úchyl, ale i debil.
Podíval jsem se tedy na tu fotografii a hned mi trklo. Mám 26 let pořád stejný spacák. A ani zevnitř, ani z venku není červený, jako je na té fotografii… a karimatku mám také 26 let stejnou. A je fialová a ne modrá… Tak jsem hledal a našel. Je to fotografie, když náš oddíl slavil 14. narozeniny a pak děti v klubovně přespaly. Vedle Šmejda leží “František”. Má stejný spacák, jako je na fotografii, stejnou karimatku… Ostatně když ty dvě fotografie porovnáte, i jako neznalec poznáte, že je to ten samý den, večer, okamžik…
Takových věcí, jako důkazů mám plno..
Tak doufám, že vy najdete v sobě kousek cti a někde to na svých stránkách zmíníte. Matěj
Fotka přímo z našeho alba na stránkách:
https://www.kapka.cz/gallery.php?modul=gallery&akce=obrazek_ukaz&obrazek_id=7541 (odkaz již není funkční, ale fotografie stále mám)“ A co následovalo? Kubík tu informaci s komentářem prostě smazal a napsal, že se jednalo o jinou akci. Žádná omluva, žádné zamyšlení, že Smajlík tu fotku prostě záměrně podstrčil a ustřihl z ní tu část, kde je vidět, že si to celé vymyslel. Lži, jako obvykle. Tentokrát to nevyšlo, ale co, vyjde to jindy a jinde, stejně jako mu ty lži prostě vychází celou dobu. Ale on se nespletl! On to uvedl záměrně!!! A když jsem to u Kubíka urgoval, tak napsal, že to byl jen detail o naprosto nepodstatný pro celý případ žádný vliv. Tak to jen smazal. Prostě se prý Smajlík spletl. A já znovu říkám: „Ale on se nespletl! On to záměrně vylhal!!!“ Stejně asi jako Čaňková křivě vypovídala u soudu, a když jsme to dokázali, tak státní zástupce jen řekl: „To nevadí, to nemá na případ vliv.“ Jenže 1000x nic umořilo osla. A 1000 malých lží udělá jednu velkou.
No a pak se roztáčí kolotoč, kdy Kubík telefonuje a nahrává si naši paní ředitelku (samozřejmě jí to neřekne), aby to mohl zveřejnit jako pokračování svého podcastu. Pěkně si to sestříhne, aby to vypadalo co nejdramatičtěji. Sledovanost je sledovanost.
A začíná mi další peklo na Zemi. To, co se dělo kolem a trvalo to více než 1,5 roku si zaslouží samostatné povídání, které sice Kubík zapříčinil, ale vlastně už jen přihazoval do ohně polínka. Nicméně v tu dobu se probouzí Smajlík, který se rozhoduje zveřejnit svou identitu a začít celému světu vykládat, jak on je tou obětí sexuálního zneužívání. Měl to pěkně načasované. Dokonce ještě několik měsíců před vznikem toho podcastu si kupuje doménu, kterou za ¾ roku využije, aby tam začal sdílet všechny ty své intriky.
A po nějaké době má Kubík ještě tu drzost mi napsat SMS, kde píše: „Dobry den, pane Vaníčku, dovolte jeden dotaz. Informoval me pan starosta, ze by si pral, abyste odesel ze ZS. Muzete mi prosim rict, jak se k tomu stavite? Chcete za techto okolnosti na skole zustat, nebo chcete odejit?Podle pani reditelky jste jim pri nastupu rekl, ze Vam nic nebylo prokazano (coz je v rozporu s rozsudky) a ze jste zamlcel narizenou sexuologickou lecbu. V clanku, kterym se k pripadu vratim, nebudu zverejnovat Vase jmeno. Predem dekuju za odpoved. Jiri Kubik“.
Chápete to? Na tohle musí být sakra, SAKRA silný žaludek. Opět ocituji svou kamarádku: „Ten má tak silnou hroší kůži, že nepotřebuje páteř.“
A dohrou jsou kamarádi, se kterými Kubík také udělal „rozhovor“. Jedna maminka mi dokonce plakala do telefonu a říkala, že to v tom podcastu vyznělo proti mně, ale že ona mluvila proti Smajlíkovi. Některé informace a docela podstatné od jiného kamaráda, který též poskytl rozhovor, se nějak vytratily. Sledovanost je sledovanost.
Oba níže uvedené printscreen obrázky jsou přímo ze stránek www.seznam.cz. (Data zveřejnění jsou uvedena zeleně.)
<=>
A tady je ona fotka: (Přestože fotografii máme v oddílovém albu a je veřejně dostupná všem – autorská práva na ni mám já – tohle je printscreen ze stránek www.paprstein.cz)
Slovo na závěr, proč si myslím o Jiřím Kubíkovi to, co moje kamarádka: Ať někdo dělá investigativní reportařinu, nebo ať se o to alespoň pokouší. Ať se jakýkoliv novinář pokouší pomáhat lidem, řešit nešvary dnešní doby, ať už je to válka, zneužívání nebo násilí, je to jen dobře. Ale ať si k senzaci a zvyšování „svého ega“ nevymýšlí a ať hraje fér. Proto takového novináře já považuji za „novinářské dno“ a ne to, za co se vydává. PV